Zajímavosti v obci
mapa s historickými názvy lokalit Vendryně - zde ke stažení
Kostel sv. Kateřiny
Katolický kostel vznikl pravděpodobně spolu s obcí před rokem 1300, byl zděný kromě dřevěné věže, která se udržela až do roku 1800. Největší vzácností kostela je zvon, který byl vyroben v letech 1420-1460 v Krakově, v dílně slavného zvonařského mistra Hanuse Freudenthala. Za druhé světové války zvon unikl rekvizici. Je to nejstarší zvon v Těšínském Slezsku, na kterém je gotickou minuskulou napsáno: GOT HILF UNS ALLER NOT, AMEN O KING DER ERE KOM MIT FREDE, MARIA ROSEN (Bože, pomož nám ze všelijaké nouze, o králi chvály, přijď v pokoji, Marie Rosen)
Tento nápis nám nic nenapovídá o jeho původů, ale zvon nese ještě další znaky: erb města Krakowa, polskou orlici a lilii. Za 2. světové války bylo velkým štěstím, že zvon unikl rekvizici, protože další dva mladší jí neunikly. Vendryně se tak může pochlubit nejstarším zvonem na Těšinsku.
Vápenné pece
Dovolujeme si Vám představit vzácnou technickou památku na území naší obce, která byla v r. 2003 nově rekonstruována - Vápenné pece. Technické památky patří k nejzranitelnějším, často velmi ohroženým a teprve poslední léta znovu objevovaným a ceněným druhům. V celé Evropě se stávají nejvyhledávanějšími turistickými cíli. Vznik těchto pecí se datuje na začátek 19. století, kdy byl proveden zevrubný geologický průzkum karpatských svahů, aby byla nalezena ložiska železné rudy pro potřeby místních železáren.
Na území naší obce se těžila ruda nejprve pro huť v Ustroni a později pro nově založenou huť v Třinci. Do této doby spadá také těžba vápence, který se ve Vendryni těžil ve 3 lomech a byl vypalován ve 2 pecích, v místním nářečí zvaných "wopienky". Pro okolní uživatele byly v provozu i po r. 1895, kdy byla ukončena těžba železné rudy pro její malou vydatnost.
Pece byly v době provozování opravovány velmi primitivním způsobem - jednak formou vyzdívání a jednak pro udržení stability ocelovými obinadly a výztužemi. Provoz pecí byl definitivně ukončen v r. 1965, v tomto období byla ukončena i těžba v přilehlých vápencových lomech. Pece však zůstaly na svém místě- a za významného přispění Ministerstva pro místní rozvoj ČR byly obcí opraveny a konzervovány do dnešní podoby,aby tak sloužily jako památka i pro budoucí generace.
Proces pálení vápna :
Do šachty se střídavě naváželo uhlí a vápenec. Uhlí sloužilo jako zdroj tepla pro tepelnou reakci, kterou se vápenec postupně "vypaloval" na pálené vápno a zplodiny odcházely do volného prostoru komínem z pece. Vsázka postupně šachtou klesala dolů a dole dělníci již pálené vápno vyhrabávali. Takto vypálené vápno bylo dále expedováno ke spotřebitelům.vpenky.jpg
A kde je najdete ?
"Wopienky" se nacházejí asi 2 km po zelené turistické značce od železniční zastávky Vendryně východním směrem .Je zde zároveň konečná zastávka autobusové dopravy z Třince. Po prohlídce této technické památky, u níž zůstal také navážecí vozík, si můžete odpočinout v nově vzniklém přístřešku, u něhož se nachází informační tabule.
Vede zde rovněž značená cyklostezka č.6086. Cyklostezka, která se postupně buduje jako naučná " Po stopách hutnictví", vede podél státní hranice s Polskem do Nýdku a dále po hřebenech východní částí Těšínských Beskyd s krásnými výhledy až do obce Písek .
Popis pecí
Starší pec kamenná : je kruhovitého tvaru, její průměr u kořene je 3,7 m a je vysoká 9,3 m. Do výšky téměř 5 m je vyzděná přírodním kamenem a tato část je ukončena věncem z ocelového pásu. Dále pokračuje jen cihlová část. V peci jsou 2 otvory - jeden pro násyp vsázky a druhý pro odběr vypáleného vápence. Navážecí rampa byla v 50. letech 20. století z bezpečnostních důvodů odstraněna.
Novější pec cihlová : je rovněž kruhovitého tvaru a u základu má 3,45 m. Vysoká je více než 10 m. V celé výšce je vyzděná pálenou cihlou a její stabilitu zajišťuje celkem 5 ocelových obručí po obvodě. Z nájezdové rampy se zachoval pouze ocelový skelet.
Za krásami vendryňské přírody
Území Vendryně se unikátně rozprostírá na území tří geomorfologických celků: Moravskoslezských Beskyd v jižní části katastru, Slezských Beskyd v severní části obce, a oba tyto horské celky spojuje uprostřed území Vendryně Jablunkovský průsmyk s dominantou nivy řeky Olzy.
Naučná stezka vede mnohými krásami a zajímavostmi zdejší přírody a krajiny. Stezka se skládá ze dvou samostatných tras, okruhů, které je možno absolvovat formou polodenní volné procházky samostatně, nebo jí zdatnější chodci mohou absolvovat celodenně v obou částech.
Trasa I – vede severním územím ve Slezských Beskydech a má 7 poznávacích zastávek.
Naučná stezka "Severní okruh" byla přeznačena a vede novou trasou.
Trasa II – vede v počáteční fází územím Jablunkovského průsmyku nivou řeky Olzy a podél přítoku Kopytná přivede návštěvníky do Moravskoslezských Beskyd v jižní části Vendryně. Počet zastávek je rovněž 7. Délka trasy I je kolem 10 km, trasy II 22 km. Nejnižší spolčený výchozí bod obou tras je v nadmořské výšce 330 m, maximum na trase I je ve výšce 525 m, na trase II 740 m. Výškové rozdíly nejsou nikde prudké. Trasa je vhodná pro všechny věkové kategorie. Často navazuje na obecné značené turistické stezky a cyklostezky, umožňuje tak vhodnou kombinaci pochůzky v různých úsecích stezky a v různých směrech, nabádá k poznávacím toulkám i mimo vlastní trasu.
Vendryňský kotár
10. května 2008 byla díky dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj a finančního přispění obecního úřadu slavnostně otevřena zrekonstruovaná cyklostezka Vendryňský kotár. Trať vede po státní silnici a místních komunikacích a je značena tabulkami.
Každoročně se na této trati pořádá také cyklistický závod pro malé i velké se stejným názvem - tedy Vendryňský kotár, závod o pohár starosty obce. Pořadatelem je Amatérský cyklistický klub Třinec, který od roku 2008 rozšířil kategorie startujících. Kromě žáků, kadetů či juniorů mohou startovat také registrovaní cyklisté, rodiče startujících dětí či rodič s dítětem v sedačce nebo vozíku.
Start závodu a celé cyklostezky je za železniční stanicí Vendryně, směr Sosna, první odbočka vpravo na obecní silnici kolem železniční tratě směrem k Bystřici nad Olší. Všechny ostatní informace týkající se závodu naleznete na adrese http://acktrinec.cz/
Kulturní dům Czytelnia
V roce 1920 na základě iniciativy členů sdružení Czytelni katolickiej (katolické čítárny) byl vytvořen projekt stavby vlastního kulturního domu. Stavební pozemek a zahradu věnoval kněz Franciszek Hermann, větší část finančních prostředků na stavbu byla z členských příspěvků. Po sametové revoluci v roce 1989 se stal novým majitelem Czytelni okresní úřad Frýdek-Místek. Správcem budovy zůstalo vendryňské PZKO. Mezitím nastálo nebezpečí, že budovu prodají a majitelem se stane soukromá osoba, proto byl v roce 1990 vytvořené sdružení Czytelni Katolickiej a za nedlouho ministerstvo potvrdilo statut občanského sdružení. V roce 1998 byla budova Czytelni předaná okresním úřadem Frýdek - Místek do rukou sdružení Katolické čítárny, které ji po čtyřech letech darovalo MS PZKO Vendryně.
Šlechtický dvůr
Ve Vendryni se jako zázrakem dochovaly pozůstatky skromného dvora, který byl dříve majetkem barona Adama Borka z Roztropic, donátora těšínského kláštera a špitálu, řádu sv. Jana z Boha (bonifrátrů). Baron Adam Borek zemřel 30. 3. 1694.