Informace o Vendryni
Rozloha obce: 2095 ha
Počet obyvatel: 4 610 obyvatel (stav k 1.1.2025)
Starosta: Raimund Sikora DiS.
Obec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Je zde k vidění cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly. V osmdesátých letech 20. století se Vendryně stala součástí Třince. Od roku 1995 je obec opět samostatná.
Vznik obce
Obec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Je zde k vidění (před oltářem) cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Ve Vendryni stojí rovněž panský dvůr posledního šlechtického majitele obce barona Adama Borka postavený v 16. století. K němu patřil panský pivovar, kde se vařilo výborné pivo konkurující dokonce pivu těšínskému. Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly. V osmdesátých letech 20. století se Vendryně stala součástí Třince.
Od roku 1995 je obec opět samostatná.
Původ názvu obce
Pátrání po původu jmen a hledání významů různých názvů patří k velmi oblíbené činnosti nejen profesionálních historiků, ale také amatérských badatelů. Proto existuje celá řada příruček, slovníků a článků pojednávajících o vzniku jednotlivých názvů slezských obcí. V málo kterém případě existuje taková škála rozdílností v interpretaci významu a původu nějakého názvu jako v případě obce Vendryně. Všichni se však shodují v tomto názoru : původ místního jména Vendryně je pro vědce tvrdým oříškem. Je to jméno ne zcela jasné.
O to větší otevírá toto zjištění prostor pro různé spekulace a vývody hraničící s jazykovým šarlatánstvím. Problém tkví v tom, že dodnes není zcela jasné, ve které době název vznikl a od kterého slova byl tento místní název utvořen. Navíc, když se podaří určit nějaký základ slova, jeví se jeho význam jako mnohoznačný. Proto při pátraní po původu názvu obce začneme velmi ze široka. Všechna vlastní jména se dělí na vlastní jména lidská (jménům vendryňských osadníků věnujeme později samostatnou kapitolu) a vlastní jména zeměpisná. Zeměpisná jména se dělí na tři typy jmen:
- názvy oblastí, států, zemí a krajů, tzv. choronima (zde patři název Slezsko). Touto skupinou jmen se nebudeme zabývat vůbec.
- vlastní jména neživého přírodního objektu a jevu a toho člověkem vytvořeného subjektu, který je v krajině pevně fixován, čili mezi jinými město a ves. K této skupině patří jméno Vendryně. Cizím slovem se tyto jména nazývají toponyma.
- pomístní jména. K této skupině patří názvy pramenů, potoků, traťová jména, jména pozemků, názvy parcel, pastvin, komunikací atd.
Nás samozřejmě v této chvíli zajímá nejvíce druhá a třetí skupina jmen. Nejdřív k názvu celé vesnice. Otázka zní, jak může vzniknout toponymum.
Legenda a bájný Wędrowiec
Informace o vzniku obce může být obsažena v narativním pramenu. Stará legenda rozšířená mezi slezským lidem nás poučuje, že název obce Vendryně je odvozen od slova wędrowiec - Wanderer - poutník. Je to typický příklad lidové etymologie, čili spojování různých slov podle jejich nahodilé podoby. Vlivem lidové etymologii na vznik názvu Vendryně se zabýváme v jiné kapitole. Nicméně hluboké tradice nás nutí věnovat legendě o domnělém zakladateli obce samostatnou kapitolu. Legenda hlásá, že se zde někdy v dávných dobách, kdy na území obce rostl hustý les, objevil vyčerpaný a žíznivý poutník, který vinou totálního vysílení nemohl již dál pokračovat ve své cestě a znaven k smrti padl na zem. Když se již smiřoval s nejhorším, uslyšel šum potoka, z posledních sil se připlížil k prameni a napil se vody, která jej vrátila do života. Po tomto občerstvení usnul hlubokým spánkem a probudil se zdravý a plný síly. Rozhodl se ukončit své putování u tohoto pramene a usídlit se zde natrvalo. Postavil si dům, vedle kterého časem vznikla další obydlí. Tím způsobem vznikla nová osada, které se dostalo jména Vendryně podle jejího prvního obyvatele. Poutník se polsky řekne "wędrowiec ", německy "Wanderer". Tolik legenda. Legenda je velmi stará. V uvedené podobě byla již zapsána anonymním německým písařem, úředníkem Komory těšínské v roce 1836. Existuje ještě jiná verze legendy, kterou ve svých Godkach śląskich zaznamenal Józef Ondrusz. V zásadě je totožná s verzí německého anonyma, pouze přináší některé podrobnosti ohledně sociálního postavení poutníka, důvodu poutníkovy cesty a příčiny jeho únavy. Poutník byl nemajetným vesničanem, který byl ve své rodné obci neustále pronásledován svou vrchností. Tuto neúnosnou situaci se rozhodl vesničan vyřešit útěkem ze své obce. Vrchnost jej ale nechala pronásledovat a tak vesničan musel stále utíkat, což jej znavilo k smrti. Rozdílnost spočívá rovněž v pořadí činnosti, kterou poutník vykonal na území dnešní Vendryně. Podle Ondrusze poutník nejdřív usnul s úlevou, že se mu podařilo setřást své pronásledovatele a teprve po probuzení se napil vody z pramene, u kterého se pak usadil. Každá legenda je svým způsobem historickým pramenem, jenž může obsahovat pravdivé informace. V tomto ohledu je na obou verzích legendy nejzajímavější skutečnost, že poutník si postavil své obydlí u řeky. Tento nepatrný údaj dodává věrohodnosti tvrzením mnohých historiků, že místní jméno Vendryně souvisí nějak s obecným jménem, jehož základ tvoří kmen odvozený od starého označení pro vodu (viz další kapitoly). Legenda, která má dokázat, že původ názvu pochází od poutníka, tak vlastně potvrzuje něco úplně jiného. Údaje obsažené v legendě nám otevírají dále prostor pro spekulace ohledně doby vzniku legendy samotné. Nejpravděpodobněji legenda vznikla v 17. století, v době po třicetileté válce, kdy byli prostí vesničané zatíženi robotními povinnostmi a požadavky vrchnosti byly plněny s největším vypjetím sil. Legenda o poutníkovi tak nejspíš patří do stejné kategorie jako legendy pojednávající o těžkém životě vesnického obyvatelstva a spravedlivé nebo nespravedlivé vrchnosti (např. legenda o Černé kněžně atp.). Legenda mohla sloužit rovněž jako ospravedlňující prostředek pro vesničany, kteří v 17. století opustili svou vrchnost. Utéct od vrchností je vlastně normální, vždyť se to dělo již od samého začátku psaných dějin obce. Ve Vendryni je takových případů známých hned několik.
Jméno osobní jako základ názvu obce
Mnoho českých, polských i německých místních jmen je tvořeno z jmen osobních. Obec může být (ale nemusí) pojmenována podle svého zakladatele. V každém případě člověk, který dal obci jméno, musel být osobou pro obec velmi důležitou. Mohlo se tak stát například v případě sousedního Nýdku, který patrně získal své jménu po šlechticích z rodů Nitků. K roku 1430 (tj. v době těsně po založení obce) se uvádí jako majitel Nýdku Petr Nitek. Rovněž v případě Vendryně nelze zcela vyloučit, že toto místní jméno bylo utvořeno od jména osobního. Jelikož neznáme jméno osobní ani rodové zakladatele ani prvních skutečných či domnělých majitelů, nemůžeme vést hlubší spekulace v tomto směru. A nečinili tak ani historikové. Pokud by mělo být místní jméno odvozeno od osobního, musel by se poskytovatel jména nazývat Wądra nebo nějak podobně, a toto jméno se zdálo donedávna historikům jako příliš vzdálené od všech nám známých osobních jmen. Pouze jeden z nejvýznamnějších těšínských historiků Franciszek Popiołek si "dovolil" v roce 1913 zaspekulovat v Dziejach Śląska Austryackiego, že název Vendryně může pocházet od šlechtice jménem Wądra, či snad Wędra. I když později svůj názor změnil, jeho teze nemusí být chybná. Moderní výzkumy badatelky T. Tornikidisové ukázaly, a její výsledky pak převzali Ladislav Hosák a Rudolf Šrámek, že u některých místních jmen rozšířených na západoslovanském teritoriu je základ vodr-, vedr- evidentně odvozen od osobního jména Wędr, Wędra, Wędro, které je nejspíše starou podobou ke jménu Andrzej (Ondřej), neboť počáteční An- bylo hodnoceno jako Wę-. Kdybychom dali průchod romantickým představám, mohli bychom tvrdit, že název obce je skutečně odvozen od bájného wędrowce, nikoli však od jména (názvu) jeho povolání, tj. vandrování - cestování, ale od jeho jména osobního. Vandrovník se jmenoval Andrzej (Ondřej). Tato romantická představa je historický neúnosná, nikdy ale nebudeme mít jistotu v tom, zda obec nezaložil skutečně nějaký šlechtic jménem nebo příjmením Wędro, který jí pak dal jméno. Ve prospěch osobního jména mluví i jiná historická fakta. Tak například k roku 1577 je v listinách zapsáno osobní jméno Vendryčka z Mistřovic a téhož roku osobní jméno Vendryka z Těšína. To jenom potvrzuje domněnku, že název Vendryně může mít svůj původ v nějakém osobním jménu.
Jméno obecné jako základ názvu
Další možností je, že základem jména obce je jméno obecné. V případě Vendryně by se mohlo jednat například o označení polohy, ve které osada vznikla. Je velmi pravděpodobné, že první osadníci označovali svá sídla tím způsobem, že pozorně sledovali terén, polohu a okolí svých obydlí, a to, co bylo v lokalitě, kterou obývali, nejvíc nápadné a bilo do očí, bylo posléze zvěčněno v názvu nové lokality. Co se tedy prvním Vendryňanům nejvíc vrylo do paměti? Mohla to být nějaká zkušenost (pozitivní nebo negativní ) s vodou resp. řekou. S touto teorií přišel prof. Henryk Borek ve své knize "Opolszczyzna w świetle nazw miejscowych" (Opole 1972) . Při zkoumání názvu Vendryně došel k závěru, že základem názvu je nejpravděpodobněji kořen "wądr-" ve smyslu voda. Geografická poloha tuto jazykovou domněnku potvrzovala, protože osada se nacházela u řeky. Prof. Borek zkoumal sice jinou obec (Wędrynie v opolském kraji v Polsku), ale odkazoval na to, že název naší Vendryně má stejný původ jazykový a obec má stejnou geografickou polohu. Polský vědec žijící v České republice Karol Daniel Kadłubiec zpochybnil domněnku, že kořen wąndr- znamená vodu a podrobil ho nové analýze, která spočívala v tom, že tento základ rozdělil na ještě menší slovotvorné části: předponu wą- (objevující se v polských výrazech wątor, wąwóz a znamenající vklesnutí, vhloubení) a kořen -dr-, jiná forma -drz- znamenající běh - pohyb, v tom i běh vody. Tento kořen se často objevuje v názvech tekoucích vod: Drava, Drina, Drin, Drama, Odra. Zapomeneme-li na některé drobné rozdílnosti, můžeme konstatovat, že pan profesor Kadłubiec v zásadě potvrdil doměnku, že název je spjat s vodou. Jazykovým rozborem dokázal, že první osadníci Vendryně si postavili svá obydlí někde v údolí u vody, což se shoduje i s názory historiků a neodporuje to středověké praxi zakládání osad. První osada se nacházela v místě vydřeném, zařezaném, vrytém do terénu a tekla přes něj řeka. Takový výklad plně souhlasí s povahou terénu - s údolím vklíněným do hor. Rovněž čeští vědci Ladislav Hosák a Rudolf Šrámek v díle Místní jména na Moravě a ve Slezsku rozborem názvu Vendryně dospěli ke stejnému závěru, jako polský odborník. Vyslovili se, že s největší pravděpodobností kořen uend, tedy vend - vand znamená vodu - řeku, řeku bohatou na vodu a je příbuzný se stejným kořenem, který je ve jménech Odra (viz Odry). Jméno Vendryně, polsky Wędrynia je pak odvozeno od tohoto základu příponou - ynia. Tento názor zastával již Kadłubiec ve výše citovaném příspěvku a dále poukazoval na to, že přípona -ynia svědčí jednoznačně o polském strukturálním typu názvu Vendryně. Z názorem, že základ wądr ve jménu Vendryně, lze rozbít na menší slovotvorné části souhlasí i badatelka Jarmila Kudělová . V předponě wą- nalézá však jiný význam než pan prof. K.D. Kadłubiec. Tvrdí, že tento typ předpony označuje osadu položenou mezí tím, co vyjadřuje základ slova. Dnešní jádro obce Vendryně leží mezí vodními toky a zde s největší pravděpodobností je nutno hledat také původní osadu. Podle autorky by jméno Vendryně znamenalo osadu ležící mezí vodními toky, tedy něco jako české Meziříčí. Lokalizace obce tomu plně odpovídá.
Ostatní možnosti a lidová etymologie
Obec mohla získat své jméno skrze rozšíření významu staršího pomístního jména (např. jména potoka, hory, lesa) na celou obec. Někteří badatelé (mezi nimi i Franciszek Popiołek v roce 1938) odvozovali název Vendryně od názvu potoka Vendryňka. Potok zase získal svůj název od toho, že v něm žily vydry. Tato verze je velmi nepravděpodobná a spíše by zapadala do kategorie lidové etymologie, tak totiž nazýváme spojování slov nepříbuzných podle jejich nahodilé podoby. Jako příklad pro demonstraci můžeme uvést žertem: stožár rovná se dva padesátižáry. Úplně jiný smysl spatřoval ve jménu Vendryně český historik Vincent Prasek. Ten odvozoval název od slovesa s kořenem vad- ve významu vadnouti, schnouti a vysvětluje ho jako suché místo. Těšínský badatel Józef Łysek odvozoval název od staropolského slovesa węda, wędzić to jest lovit ryby. Argumentem pro toto tvrzení mu byl název jedné místní části Vendryně -Rybařovice (kdysi snad samostatná obec), která měla dokládat, že zde žilo mnoho rybářů. Existují rovněž hypotézy, že název obce je odvozen od slova cizího původu a sice od německého slova Wanderer, tato teze je německou mutací legendy o poutníkovi, který měl údajně založit obec. Hypotéza vznikla v německém prostředí obce, nelišila se ničím od polské verze. V období druhé světové války někteří nacionální socialisté legendu zneužili a kladli důraz na to, že zakladatelem obce nebyl polský "wędrownik" ale německý "Wanderer", který přišel na Těšínsko ze svého Heimatu, co ve svém důsledku mělo dokazovat, že obec vznikla v době německé kolonizace. Vendryně je však mnohem starší, hypotéza je nesprávná. Je to něco podobného, jako kdyby dnes někdo tvrdil, že obec založil Johny Walker, protože se ve vendryňských hospodách pije s oblibou alkoholický nápoj pojmenovaný jeho jménem.
Znak a prapor
Znak a prapor představují jeden z nejvýraznějších vnějších atributů obce a její samosprávy.
Po znovunabytí samostatnosti v roce 1995 si proto nové obecní symboly pořídila také Vendryně. Heraldickým symbolem Vendryně se stal znak, jehož slovní popis zní: „Modro-červeně polceny štít, v levém poli vyniká polovina zlaté orlice s červenou zbrojí, v pravém tři stříbrné mušle nad sebou“.
Současně se znakem byl obci udělen prapor s následujícím popisem: „Červený list s modrým svislým
Žerďovým pruhem s polovinou žluté orlice s červenou zbrojí. U orlice tří bílé mušle pod sebou.“
Ve znaku Vendryně těšínská orlice symbolizuje nejen obecně geografickou příslušnost k regionu
Těšínská, nýbrž také někdejší přímou vazbu obce k dominiu těšínské knížecí komory, jehož součástí byla Vendryně od roku 1702. Druhou z dvojice figur vendryňského znaku a praporu pak představuje trojice pod sebou položených svatojakubských mušlí, jejíchž počet vystihuje počet tří starých vsí Vendryně, Lidéřovic a Rybářovic, z nichž vznikla pozdější obec Vendryně a současně také počet tří národnosti, jež se v minulosti i dnes setkávali a setkávají na multijazykovém území Těšínska.
V heraldickém tvarosloví tvoří mušle symboly poutníků a jejich šťastně dokončených cest. Mušle je totiž také jedním z atributů sv. Jakuba Většího, patrona poutníků.
Tolik tedy vědci a badatelé. Z pohledu obyvatel obce Vendryně je nejzajímavější legenda o vandrovníkovi, proto u příležitosti 700. výročí první písemné zmínky nechalo vedení obce zhotovit místním řezbářem zajímavou poutnickou hůl, která se tak vedle praporu a znaku stala třetím oficiálním symbolem obce.
Perličky z kronik
Kronika obce Vendryně
Do r. 1928 nebyla kronika naší obce vůbec psána. Tohoto úkolu se ujal až Eugeniusz Ciahotny, učitel na místní polské škole. Informace pro své zápisky čerpal u kronik farních úřadů (katolického i evangelického), ze školních kronik, z archivu v Opavě a také z vyprávění pamětníka Józefa Wałaskiego, narozeného v r. 1846 (+1933), který si přesně pamatoval spoustu událostí v obci.
Za války se Němci snažili získat a zničit co nejvíce existujících kronik. Musely se povinně odevzdat úřadům. Pan Ciahotny však kroniku naší obce neodevzdal a uschoval ji ve svém bytě. Po válce mohl opět pokračovat v psaní.
Od té doby se v psaní vystřídalo několik kronikářů. Posledním jsem já, Jana Chlebková. Během několika týdnů jsem měla vzácnou příležitost pročíst si všechny díly kroniky obce Vendryně. Byly vyžádány z okresního archivu ve Frýdku - Místku.
Věřte mi, že to bylo zajímavé čtení. I když pravdou je, že jsem se některými zápisy prokousávala pomalu, protože byly psány v polštině a překlady některých slovíček mi jako rodilé Češce dělaly malinké problémy. Ale dalo se to zvládnout a tak jsem mohla srovnávat, jak se během sta let změnilo národnostní složení naší obce, jak se zakládaly školy, jaké spolky zde vznikaly a kdy, jak probíhala kolektivizace a jak se plnily plány, jak probíhala výstavba v obci, opravy po válkách, povodních, kolik stálo máslo či jiné potraviny, kdo stál v čele obce jako starosta či předseda MNV, ... Byla to zkrátka fakta, která mě často překvapovala. A protože jsem v zápisech nejednou narazila i na jména členů své rodiny, některých již bohužel zesnulých, jako bych přímo osobně cítila, jak se mě dějiny této obce dotýkají.
Vlastně mi teprve nyní silněji dochází, jak je funkce obecního kronikáře zodpovědná, důležitá a že jeho pohled na události v obci musí být objektivní a nestranný. Jeho zápisky si bude někdo číst třeba za sto let. Mohou z nich čerpat například studenti či historici nebo další noví kronikáři.
A jelikož to bylo čtení skutečně poutavé, dělala jsem si průběžně zápisky a nyní bych se ráda o některé zajímavosti s Vámi, milí čtenáři, podělila. Některé věci se Vám možná z těchto zápisků připomenou, jiné budou pro Vás novinkou. Ráda bych, aby Vás těch několik střípků z historie naší obce obohatilo.
Jana Chlebková
kronikářka obce
1835 - založení evangelického hřbitova
1851 - obec má 1 524 obyvatel, 132 domů
1850-60 - velmi neúrodné roky, obyvatelé trpí hladem, nouzí a nedostatkem, jsou nuceni živit se i kořínky a rostlinami (šťovík, kopřiva,...), řádí nemoci (cholera)
- kopáč rudy ve Vendryni dostal za den 30 Kr
1869 - obec má 1 733 obyvatel
1870 - okolo r. 1870 byl starostou obce Jerzy Stonawski „z Roli", později Kowala z Ustroně a po něm pak Karzel, Jan Mrozek a Zygmund Lanzer
- volba probíhala za účasti nejbohatších sedláků obce na jakémsi ročním zasedání, kteří mezi sebou vybrali starostu a radní
1871 - Vendryní projel první vlak, do provozu je uvedena košicko-bohumínská trať
1873 - na Zaolší je vybudována dřevěná škola
1874 - je vybudována hřbitovní kaple na evangelickém hřbitově
1880 - obec má 1 989 obyvatel
1890 - obec má 2 116 obyvatel
5.6.1891 - slavnostní položení základního kamene budovy školy pod kostelem
1891 - založeno „Kółko rolnicze"
1896 - založena „Czytelnia Katolicka"
1897 - starostou obce je Jan Stonawski
1899 - v č. p. 10 založena mlékárna, po 3 letech však byla uzavřena
- založena „Ochotnicza Straż Pożarna", velitelem byl Ignacy Gronner, majitel hospody
1900 - obec má 2 373 obyvatel - 2 322 Poláků, 34 Němců, 1 Čech a 16 jiné národnosti
1901 - starostou obce se stal Jerzy Cienciała
1905 - slavnostní otevření nově vybudované školy (celkové náklady - 62 000 K)
- byly zde umístěny 3 třídy školy evangelické a 1 třída školy katolické
1906 - 17. 5. obrovská bouřka s krupobitím, která zničila téměř celou úrodu, na obecním majetku byly škody za 4 260 Kr
1907 - založeno „Miejscowe Koło Macierzy Szkolnej"
1908 - vybudována nová škola - „Jubilejní škola císaře Františka Josefa I."
1909 - obec má 2 587 obyvatel - 2 491 Poláků, 62 Němců, 6 Čechů, 28 ostatní národn.
- čísel popisných je 302
1912 - probíhá regulace Vendryňky
1914 - starostou je Paweł Kubik
1915 - novým starostou se stává Jan Ciemała, zastupitelstvo má 18 členů
První svět. válka - jaké byly některé ceny : 1 kg másla - 48 K, 1 l mléka - 1,20 K, 1 vejce - 1 K, 1 pár bot - 300-400 K, košile - 100-150 K, 1m látky (tkané z kopřiv) - 300 K
1919 - už v říjnu napadl sníh - neúroda na ovoci
- založena pošta
1920 - duben - rakouská koruna vyměněna za polskou marku (100K = 70 Pm)
- ceny : 1 kg másla - 120 Pm 1 kg vepřového m. - 78 Pm
1 vejce - 2-4 Pm 1 kg hovězího m. - 48 Pm
1 kg brambor - 2,5 Pm 1 l mléka - 5 Pm
1 kg cukru - 10 Pm 1 pár bot - 1 000-1 500 Pm
1 l piva - 10 Pm 1m látky na šaty - 1 400-2 000 Pm
1 kůň - 40 000-80 000 Pm
- dělník si v železárnách vydělal 100-200 Pm denně
1921 - obec má 2 775 obyvatel - 1 651 Poláků, 821 Čechů, 56 Němců, 247 ostatní národn.
- čísel popisných je 321
- byla založena obecní knihovna
1924 - starostou opět zvolen Jan Ciemała, zastupitelstvo má 30 členů
- Dobrovolný hasičský sbor slaví 25. výročí založení
1926 - 20. 6. - položen základní kámen české školy
- listopad - obrovský vichr strhl věž kaple na evangelickém hřbitově
1927 - 5. 5. - slavnostní otevření české školy
1928 - elektrický proud pouze v 38 budovách na Čornovském
- léto velmi horké - obilí málo, brambor mnoho
1929 - mráz až -40°C
- začátky elektrifikace
1930 - 7. července navštívil prezident T. G. Masaryk Třinec, Český Těšín a další města
- v obci je 30 lamp veřejného osvětlení, 200 domů je elektrifikováno
- obec má 3 354 obyvatel - 1 980 Poláků, 1 250 Čechů, 18 Němců, 106 ostatní národn.
- počet domů - 422
- v obci je 30 nezaměstnaných
1931 - 12. 7. slaví kněz Fr. Herrmann 65 let a 40 let kněžské služby
1933 - 14. 7. se strhla obrovská bouřka, během 1 hodiny byly strženy všechny lávky přes vendryňské potoky
- v obci je 450 domů
1935 - T. G. Masarykovi je uděleno čestné občanství obce Vendryně
- neznámý člověk vytloukl okna v české škole, vztahy mezi Čechy a Poláky se velmi zhoršily
1937 - jaro přišlo pozdě a bylo velmi mokré
- na konci srpna dlouhé deště, úroda hnije
- kněz Fr. Hermann odchází na odpočinek do špitálu sester Alžbětinek v Jablunkově, na jeho místo přichází kněz Klemens Galocz z Fryštátu
1938 - 25. února večer se na nebi ukázala obrovská polární záře, lidé tomuto jevu přisoudili význam velikých změn
- 30. 9. došlo k připojení Těšínského Slezska k Polsku
- 4. 10. vstoupila polská kavalérie do Vendryně
- změna měny : 6 Kčs = 1 zł
- výdělky byly 160 - 400 zł za měsíc (1 kg masa = 1 zł, 1 vejce = 2-3 grosze)
seznam některých spolků ve Vendryni :
- Obóz Zjednoczenia Narodowego
- Związek Młodej Polski
- Związek Ewangelickiej Młodzieży
- Młodzież Katolicka
- Straż Pożarna
- Sokol
1939 - 1945 - 2. světová válka
- OÚ přidělen pod Třinec, úředním jazykem je němčina
- došlo k výměně peněz : 2 zł = 1 RM, 10 Kč = 1 RM
- někteří obyvatelé obce byli odvedeni do koncentračních táborů
- byla zavřena hospoda J.Hudzieczka, J.Ciemały a Czytelnia Katolicka
- 1. 7. 1940 byl za zatčeného kněze Klemense Galocze přidělen do Vendryně k. Wiktor Boczek
- rolníci museli odevzdávat úřadům obilí, mléko, vajíčka, brambory
- po válce nastaly mezi obyvateli dohady, zda Śląsk Cieszyński zůstane částí Československa nebo bude částí Polska
- v obci se po válce obnovují mosty, cesty, budova Obecního úřadu, ale i kartotéka obyvatel
- byl založen Místní národní výbor a 19. 11. 1945 byl předsedou MNV zvolen Adolf Svoboda, ředitel české školy
- do obou škol (české i polské) byl nainstalován vodovod, vše bylo vyčištěno a čistě vymalováno
1946 - 17. prosince umírá Jan Ciemała, dlouholetý starosta obce (1914-1939)
- předsedou MNV zvolen Józef Raszka
1947 - vypracována „dvouletka" - 2-letý hospodářský plán na zvýšení průmyslové a zemědělské produkce
- vznik PZKO a SMP („Stowarzyszenie Młodzieży Polskiej")
- 28. 4. založena Tělocvičná Jednota Sokol - Vendryně
- tzv. „zadki nydeckie" (asi 19 domů a 50 ha pozemků) požádalo obec Vendryni o přičlenění k Nýdku
- rolníky trápí veliké sucho
1948 - 30. 5. proběhly volby do Národního shromáždění, v obci bylo 2 242 oprávněných voličů a voleb se cekem zúčastnilo 2 077 voličů (943 mužů/1 134 žen)
1949 - v březnu napadlo místy až 2 m sněhu
- v červnu velké deště - škody na polích, řece Olši i Kopetné
- vybudován stadion TJ Vendryně, místní český sportovní klub se sloučil s hutnickým klubem v Třinci
- založeno JZD a byl zakoupen traktor
- 6. 5. se definitivně odloučily „zadki nydeckie" a připadly Nýdku
1950 - po sčítání lidu má Vendryně 3 118 obyvatel
- 10. 2. založeno státní kino v Czytelni, jeho vedoucím se stává Jan Ondraszek, č.p.207
- JZD uvedla do provozu dvě veřejné elektrické pračky ( 1 ve stodole J. Cienciały na Černovském a 2. u J. Stonawského)
- kněz Wiktor Boczek odešel do Karviné a sem přišel k. Józef Gałuszka z Jablunkova, který byl během války vězněn v konc. táboře
některé poválečné ceny : na lístky bez lístků
1 kg chleba 8,- Kčs 16,- Kčs
1 kg hrubé mouky 18,- Kčs 38,- Kčs
1 kg hladké mouky 12,- Kčs 32,- Kčs
1 kg cukru 15,- Kčs 140,- Kčs
1 kg margarínu 30,- Kčs 300,- Kčs
1 kg másla 80,- Kčs 448,- Kčs
1 kg hovězího masa 38,- Kčs 220,- Kčs
1 l mléka 4,20 Kčs 12,- Kč
- novým předsedou MNV je Karol Lazar
1951 - Třinecké železárny (dále jen TŽ) zaměstnávají asi 15 000 lidí
1952 - v březnu napadl sníh a uhodily mrazy, jarní práce se v JZD nestihly a ozimy pomrzly, dokonce ještě 18. 5. byl silný mráz, který spálil rané brambory
- během celého roku probíhá v obci řada akcí - Těšínské divadlo zde odehrálo několik her, kino promítalo každou neděli 2 x, proběhl Letní karneval Sokola, na němž hrála ostravská kapela Hrbača, ....
- 5. 8. došlo k viditelnému zatmění měsíce
- 19. 12. se zavřely všechny kostely, kina a hospody - v Bystřici se objevila slintavka a kulhavka
1953 - 9. 5. napadl sníh a byl silný mráz, který polámal kvetoucí ovocné stromy
- Sokol byl přejmenován na Baník Třinec - Vendryně, předsedou se stal p. Pavel Chwastek
- 30. 5. došlo nečekaně k měnové reformě
1954 - 24. ledna byla naměřena teplota - 27 °C
- 27. 3. Odehrál místní amatérský divadelní spolek hru „Radca pana radcy"
- 16. 5. probíhaly volby do MNV a to ve 3 okrscích - Čítárna, budova MNV a hospoda Madeja (Záolší)
- účast ve volbách byla 100 % (2 058 voličů)
- předsedou MNV byl zvolen opět Karol Lazar
- 28. 8. proběhla v parku „Estráda Karla Vlacha" za účasti asi 1 700 návštěvníků
- 1. 12. začal ve Vendryni ordinovat MUDr. Stanislav Lasota, do té doby byla Vendryně přidělena Bystřici, kde ordinovali MUDr. J. Mazurek a MUDr. Eug. Feber
1955 - velká neúroda brambor
- kulturní život v obci je opět velmi bohatý - předsedou Osvětové besedy je Oskar Gebauer, předsedou PZKO Ing. Jan Szpyrc, na Záolší Józef Sikora
- ve školním roce 1955/1956 probíhaly oslavy 50. výročí založení polské školy, 21. 11. se uskutečnila školní akademie
1956 - v obci je 590 domů
- v únoru mráz až - 32 °C
- na 1 měsíc připadla až 2 divadelní představení - Scena Polska, Těšínské divadlo, místní či nýdecký amatérský spolek, ...
1957 - TŽ přejmenovány na TŽ VŘSR a byla zde vybudována nová kuchyň s jídelnou - náklady asi 2 437 000 Kčs
- vybudována lanovka na Javorový
- ve volbách do MNV opět vybrán Karol Lazar
- 21. 1. byla na severovýchodě viditelná polární záře
- 26. 2. se téměř zřítil autobus z mostu přes Olši v Lyžbicích - na zamrzlé cestě dostal smyk, ale naštěstí se prý zastavil o jakýsi balvan u cesty
- koncem dubna bylo možno spatřit kometu
- 28. 6. teplo až 40°C
- proběhly oslavy 30. výročí postavení budovy české školy
1958 - došlo k veliké povodni, při níž se utopil jeden místní občan
- v Čítárně se opravuje střecha, budují záchody, rozšiřuje sál a předělává elektřina
- Hasičský sbor slaví 60. výročí své existence
- v obci je 602 domů a asi 3 500 obyvatel, asi 30 občanů vlastní osobní automobil a 95 televizor
1959 - do parku u škol byl přenesen pomník umučených v koncentračním táboře
- došlo k rekonstrukci 1 vápenné pece a k vyčištění okolního pozemku, 5. 12. došlo ke zkušebnímu pálení vápna, avšak šamot v peci byl již velmi poničen a nevydržel tuto zkoušku
- nové vyšamotování stálo asi 25 000 Kčs
- obecní knihovna má 1 761 svazků
- předsedou MK PZKO je Józef Kaszper
- českou mateřskou školu navštěvuje 67 dětí, polskou 63 a obě mají celodenní provoz
1960 - 28. 5. byla slavnostně otevřena nová cesta na Záolší
- 12. 6. proběhly volby, účast byla téměř 100 %, předsedou opět zvolen Karol Lazar
- na jednom volebním lístku se objevila poznámka : "To nejsou volby, to je diktát."
- od 1. 7. patří naše obec do okresu Frýdek-Místek
- oddíl kopané se umístil na 3. místě se ztrátou 3 bodů na vedoucího tabulky Slezan
- místní kino má celkovou návštěvnost více než 12 000 lidí
- v obci je 620 domů, v domácnostech 179 televizorů a 632 rádií
1961 - v obci je 3 367 obyvatel (1 627 mužů, 1 740 žen), 548 rodinných domků, 240 televizorů a 45 osobních aut
- zemřel nejstarší občan Vendryně - Jan Taska, (nar. 1862)
- MNV má 32 poslanců, v čele je předseda a tajemník
1962 - novým předsedou MNV se stává Jan Stawarczyk, hned poté je střídán Oskarem Gebauerem
- PZKO má 625 členů
1963 - rozpočet na r. 1963 : 419 800,-- Kčs, úřední hodiny na MNV jsou středa - pátek 8:00 - 16:00 hod.
- 27. 2. byla naměřena teplota -25°C a ještě v březnu bylo -10°C
- byla vybudována silnice kolem kostela, na zeď pod kostelem zpočátku nejsou finance, nicméně i tu se podařilo vystavět
- narodilo se 62 dětí a v obci je 652 domů
1964 - mění se kronikář obce - Jan Słowik
- v červnu probíhají volby do MNV, předsedou je zvolen Josef Poledník
- 1. 9. 1964 se novým ředitelem české devítileté ZŠ stává Oskar Gebauer
- během tohoto roku bylo v místním kině 84 projekcí
- kynologický svaz má celkem 19 cvičených psů
- je obnoven spolek gymnastů pod vedením Rudolfa Szücsa
- v obci 3 379 obyvatel, 643 majitelů rozhlasových přijímačů a 366 majitelů televizorů
1965 - 2. 2. zemřel kronikář Eugeniusz Ciahotný
- družstvo dorostenců hraje okresní přebor a je na 2. místě (2 body za vedoucím tabulky)
- PZKO má 647 členů
- v obci se postavilo 13 nových domů (celkem je 660 čísel), narodilo se 47 dětí a zemřelo 34 občanů
1966 - je vyasfaltována cesta přes „báču" (od kříže až k p. Kroczkovi)
- kostel sv. Kateřiny se dočkal nové fasády
- opět dochází ke změně předsedy MNV - novým se stává Jan Trombik
- 6. 7. místní občanka Anna Kapustková slaví 95 let
- 24. 7. - povodeň na místních tocích
- narodilo se 37 dětí a zemřelo 29 lidí (z toho 4 děti ve věku 1 - 12 let)
1967 - byla provedena přístavba kuchyně v Čítárně
- provoz kina byl pro nízkou návštěvnost zastaven
- PZKO slaví 20. výročí své existence
- místní amatérský spolek získal „Medal dwudziestolecia PZKO"
- obec má 3 800 obyvatel
1968 - opět dochází ke změně kronikářů, novým se stává Josef Svoboda
- místní knihovna má 2 572 knih českých a 3 356 knih polských
1969 - narodilo se 46 dětí a zemřelo 33 občanů
- PZKO má 632 členů, TJ - 145 čl., Svazarm - 52 čl. a Český svaz požární ochrany - 62 čl.
- ve školách se náboženství nevyučuje
- v kostele sv. Kateřiny je nainstalován elektrický pohon zvonů
1970 - počasí : 6. - 15. 7. bylo velmi slunečné počasí, 16. 7. dochází k ochlazení a mrholení, které postupně přechází v prudké deště se silným větrem
- voda v Olze stoupla o 3 m a je podemlet most u Zobawy
- 1. 12. proběhlo sčítání osob, domů a bytů, zde jsou některé údaje:
počet : rodinných domů - 397
zemědělských usedlostí - 295
bytových domů - 6
ostatních budov - 6
neobydlených budov - 32
trvale obydlených budov - 854
vybavení bytu : vlastní koupelna - 499
ústřední topení - 157
etážové topení - 566
vodovod - 847
chladnička - 505
pračka - 558
vysavač - 461
osobní automobil - 103
motocykl - 130
obyvatel celkem - 3 330 (muži 1 610 / ženy 1 720)
národnost : česká - 1 613
polská - 1 672
slovenská - 41
německá - 3
ostatní - 1
1971 - narodilo se 61 dětí a zemřelo 36 občanů
- rozpočet obce byl 583 800,-- Kčs
- při PZKO byl založen Klub žen
- od Zobawy až k Černovskému byl postaven chodník
- na kostel byla dána nová plechová střecha
- ve dnech 26. - 27. 11. byly volby do MNV, předsedou byl opět zvolen Jan Trombik
1972 - narodilo se 58 dětí a zemřelo 46 občanů
- v obci je přihlášeno 586 televizorů a 666 rádií, do domácností se roznáší 193 ks Rudého práva, 91 ks Nové Svobody, 42 ks Mladé Fronty a 139 dětských časopisů
- důchod pobírá asi 700 důchodců
- farář Josef Motyka odešel do důchodu a na jeho místo nastoupil kaplan Antonín Jachnicki
1973 - v obci je 7 prodejen s potravinami, 2 prodejny masa, 1 pr. chleba a pečiva, 1 pr. Textilu, 1 pr. průmyslového zboží a 4 pohostinství
1974 - dochází ke změně kronikářů - novým je p. Kaleta
- je dokončena betonová plocha ve sportovním areálu
- jde o velmi vlhký rok, od května do října pršelo 98 dnů
1975 - měsíční poplatek za 1 rádio je 10,-- Kčs měsíčně a za 1 televizor 25,-- Kčs
- poštovné za dopisnici činí 30 hal. a za dopis 60 hal.
- 8. 8. se konal sportovní karneval
- staví se motorest
Jaká byla mládež té doby? Posuďte sami z přesného opisu z kroniky: „ ... ženy, zvláště ty mladé, nosí místo sukní dlouhé kalhoty (převážně ryfle) a když sukně, tak „mini". Mládenci ve své drtivé většině mají dlouhé, sahající až po krk, vlasy, takže podle hlavy jen těžko rozeznat pohlaví mladých občanů ... „
1976 - narodilo se 58 dětí a zemřelo 44 občanů
- v obci je téměř 800 rodinných domů
- k 31. 12. je v obci 3 543 občanů : 1 821 žen a 1 722 mužů, 51% občanů polské národnosti a 47% občanů české nár., 2% ostatní nár.
- 22. - 23. 10. jsou volby do MNV, předsedou opět Jan Trombik
1977 - narodilo se 64 dětí a zemřelo 36 občanů
1978 - PZKO má 750 členů
- Český ovocnářský a zahrádkářský svaz má 60 členů
- některé ceny : 1 l plnotučného mléka - 3,-- Kčs
1 kg cukru - 7,20 Kčs
1 kg mouky - 3,50 Kčs
1 kg chleba - 2,80 Kčs
1 kg hovězího masa - 20,--Kčs
1 kg másla - 40,-- Kčs
- na Silvestra byla ráno teplota +10°C a večer už -20°C, celkem tedy teplota skočila o 30°C, což způsobilo mnohé problémy
1979 - knihovna má 489 čtenářů
- byla snaha o zpracování a vydání obecního zpravodaje „Vendrovník - Wędrowiec", ale nepodařilo se
- 1 l benzínu stál 6,50 Kčs
1980 - Vendryně se stala integrovanou částí Třince (Třinec X)
1981 - PZKO má 770 členů (376 mužů a 394 žen), předsedou je p. Józef Kaszper
- je dokončena tělocvična a dostavěn Motorest
1982 - Český zahrádkářský svaz provozuje moštárnu
1983 - z úsporných důvodů měli lékaři omezenou možnost poskytování léků - na 1 recept (1,--Kčs) směl předepsat pouze 1 balení léčiv
- léto je tak suché, že dochází i k vysychání studen
1984 - 12. 3. převzala funkci knihovníka p. Eva Chmielová
- dochází k demolici starých dřevěných kabin v areálu TJ a je zahájena výstavba nových - zděných
- stále se nedaří dokončit točnu autobusů u Motorestu
- připravuje se vybudování nové cesty Čítárna - Masna (vykácení stromů)
- 31. 8. je slavnostně otevřena nová mateřská škola
1985 - diskutuje se o nové železniční zastávce naproti hotelu Slovan
- dokončeny jsou stavební práce na Motorestu, mateřské škole, tělocvičně a školní jídelně
- starší žákyně a žáci cvičí po 30 letech na Spartakiádě v Praze ( naposledy to bylo v r. 1955)
- některé ceny v Motorestu : pivo 10° - 2,50 Kčs
pivo 12° - 4,70 Kčs
čaj - 1,50 Kčs
káva - 2,50 Kčs
polévka - 1,80 - 3,-- Kčs
guláš - 7,50 Kčs
gril. kuře - 4,50 Kčs / 10 dkg
1986 - PZKO má téměř 800 členů
- půjčovní doba v místní knihovně je pondělí a středa 12:00 - 17:30, 316 čtenářů českých a 254 polských
- je vybudována ocelová lávka u mostu u Zobavy
- nová cesta od Čítárny k Masně je dokončena
- v obci není nikdo nezaměstnaný
1987-1991 - dochází ke změně kronikáře (Iva Rašková) a následující roky jsou zapsány souhrnně
- úřad pošty je přestěhován do budovy bývalého zdravotního střediska
- vybudováno parkoviště pro nákladní auta TIR
- 25. 11. 1991 - do provozu je uveden renovovaný obchod s potravinami „Flip"
1987 - 3 539 obyvatel ( 1 723 mužů/1 816 žen)
1991 - 3 524 obyvatel ( 1 767 mužů/1 857 žen)
Prezentace obce
Vendryně Vás vítá
Film o Vendryni byl natočen v roce 2013 společně s pastnerskou obcí Golesów.
Stažení filmu ZDE (formát .ZIP, 62 MB)
Video má 62 MB.
Pokud se Vám video ani pak nezobrazí, tak nemáte nainstalovány kodeky pro jeho přehrávání. Stáhnout si je můžete např. ZDE
Prezentace o Vendryni
stáhnete ZDE ( 25 MB, powerpoint . ppsx)
Videogalerie
Vendryně z pohledu dronu
natočeno v kvěrnu 2019
Golesów a Vendryně Vás vítá
videovizitka naší obce a partnerské obce Golesów - 15 min
Olympiáda partnerských obcí 2014
Toulavá kamera
reportáž pořadu České televize - ZDE
Slavnostní otevření cyklostezky Vendryně - Třinec Sosna (9/2023)
Otevření cyklostezky (296.67 MB)
